Alkoholické nápoje piji jen příležitostně a vydržet měsíc bez alkoholu pro mě není žádný problém. Ale měsíc bez cukru – to je jiná. S myšlenkou vynechat přidaný cukr si pohrávám už delší dobu a teď do toho jdu, a bude to krušné.
Bez mučení se přiznávám: cukru do sebe během dne dostanu dost. Dvakrát denně slazené kafe napůl s mlíkem (o víkendu i třikrát), sem tam řádek čokolády nebo nějaká sušenka či kousek buchty, občas palačinky s marmeládou, občas jiná sladkost.
A pak tu jsou další potraviny, kde by člověk přidaný cukr nečekal, přesto ho obsahují. Třeba taková majonéza (a s tou, s nadsázkou řečeno, sním cokoliv). Vynechat cukr tedy rozhodně neznamená jen přestat sladit a baštit sladkosti, znamená to omezit širší okruh potravin i nápojů.
Sacharidů obecně se nezříkám úplně, takže taková rýže nebo brambory v jídelníčku normálně zůstanou, to samé platí o ovoci a některých dalších potravinách. Kompletně vynechat sacharidy už je dost “o držku” a rozhodně to není nic, do čeho by se člověk měl pouštět sám, bez dohledu odborníka.
V průběhu následujících týdnů tedy hodlám vynechat:
- kávu – bude to krušné, doma tak nějak nic jiného nepiji (hanba mi), takže ji budu muset nějak nahradit – nebo se konečně naučit pít čistou vodu nejen v práci,
- sladkosti – mívám období, kdy je nejím vůbec a nechybí mi a mám období, kdy bych je nejraději baštila pořád; budu doufat, že chytnu to „nechybějící“ období,
- pečivo – dávám si ho jen výjimečně, teď to bude ještě výjimečnější,
- slazené nápoje – dopřeji si je sice jen občas, ale když mám chuť, láhev koly nebo podobné prasárny do mě zahučí pěkně rychle,
- majonézu – sice ji omezuji průběžně, ale omezit ji úplně nebude jednoduché, chutná mi, no,
- alkohol – přinejmenším některé druhy,
- ovocné jogurty,
- a další a další, co mě momentálně nenapadlo.
Proč do toho jdu
Je “protože chci” dost legitimní důvod? :-) Ale vážně: ano, protože chci.
Protože vím, že to prospěje.
Protože je načase provést nějaký ten detox.
Protože je toho cukru fakt moc.
Tak proto.
Co mě čeká
Co jsem zkoumala, tak v konečném důsledku vesměs pozitiva. Cesta k cíli je ale prý o dost složitější.
Zdroje se celkem jednoznačně shodují na tom, že vynechání cukru poměrně často způsobuje bolesti hlavy, v horším případě nevolnost, únavu, problémy s usínáním (zrovna o tohle se nebojím, zejména při ranních usínám, jako když mě do vody hodí), dále také výkyvy nálad, podrážděnost (no, snad nebudu štěkat na všechny okolo :-)). Prostě a jednoduše nejspíš se dostaví abstinenční příznaky.
Ale ve finále bych se měla dočkat zlepšení celkového stavu, co se energie týče, zlepšení váhy, pleti, lepšího vnímání chutí (neb se vyčistí chuťové pohárky), zbavení se závislosti na sladkém (takže v mém případě asi hlavně na tom kafi). A to už za to stojí.
Takže dneškem startuje můj měsíc bez přidaného cukru – bez čehokoliv, co ve složení má slůvka cukr, glukóza, fruktóza, glukózo-fruktózový sirup apod. Pokud to půjde dobře, tak měsíc bez cukru prodloužím na delší období nebo “jen” najedu na režim mírnějších omezení.
Tak hurá do toho, za měsíc poreferuji, jak jsem dopadla :-)
