Zatímco říjen byl plný událostí a zážitků, listopad byl přesně opačný – klidný a pohodový, jakési ticho před bouří v očekávání zimy a adventu.
Listopad – to byla pohoda. Počasí, kdy se člověku nechce moc ven, ale o to víc a raději tráví čas doma. A ani doma není čas se nudit, debordelizace pokračuje (no… snad konečně zvládnu roztřídit všechny věci, co stále jsou v krabicích po stěhování), místo pro stromek uvolněno, začíná to tu nějak vypadat.
Listopad – to bylo výročí – 3 roky, co máme našeho úžasného chlupáče, Žeryka. Ten čas strašně letí… :-)
Listopad – to byly první ozvěny přicházejícího adventu a zimy. Ve městě už nějaký ten pátek září ozdoby a běží vánoční trhy, v oknech se objevují první světýlka, v poslední listopadový den dokonce trochu sněžilo a krásný bílý poprašek na střechách dokonce vydržel déle než pár minut :-) A do sbírky přibyly nové rozkošné ozdoby – malé roztomilé kuličky, jen zatím nevím, kam s nimi :-)
Listopad – to byl černý pátek a rozsvícení vánočních stromů. Stihli jsme vymést Olympii a Plazu a v první jmenované si také užili vystoupení Lucie Bílé. A bylo fajn.
Listopad – to byla nová hudba. Jo, hudba a nové (čti – mně dosud neznámé) kapely a interpreti – to je jistota. Tentokrát to byla úžasná záležitost od Nergarda “On Through The Storm”, kde hlavní party zazpívali Elize Ryd a Andi Kravljaca a o kytarové sólo se postaral Jørn Viggo Lofstad. Krásná, smutná píseň, skoro až muzikálová (v tom nejlepším smyslu tohoto slova), dokonale zapadající do listopadové nálady. Repeat a jedeme.
