Přestože první náznaky podzimu se objevily již koncem srpna, září bylo vysloveně letní. Třicítky přes den, 18-20 stupňů v noci, slunce, azurové nebe a pohoda. Prostě krásný čtvrtý letní měsíc :-)
Září – to byly tradiční akce. Hned z kraje sraz na Machově jezeře (letos bohužel jen na dvě noci, za rok snad pořádně) a v půlce měsíce víkendový pobyt ve Čtyřlístku (škoda, že nejspíš naposled, ale co se dá dělat).
Září – to jsou zajímavá shledání se starými dobrými známými i s lidmi novými. Kdo ví, kam ta komunikace přivede, ale zážitek z toho mám už teď :-)
Září – to je pořádná porce nové hudby. Jedna zmínka za všechny – píseň “I Have A Right” kapely Sonata Arctica. Pominu-li, že je to chytlavá záležitost, dá se říct, hymna, je to také záležitost, řekněme, hodně sociální. Však stačí si přečíst text 
.
I have a right to be heard
To be seen, to be loved, to be free
To be everything I need to be me,
To be safe
To believe
In something
– tesat do kamene prostě.
Září – to je kvantum práce, kopec nadějí (žel tentokrát marných), pocity marnosti, zoufalství, opatrného optimismu a nezdolného přesvědčení, že když to nevyšlo teď, rozhodně to vyjde příště. Ale to už budeme připravenější.
Září – to je chuť a vůně burčáku. Na žádný jiný nápoj se netěším tolik, jako na burčák. Škoda, že jeho sezóna trvá tak krátce, o to víc si ji ale užívám.
Září – to je návrat k běhání. Po 11měsíční pauze a únorové operaci, po které jsem se dlouho nemohla dát do kupy – problém byl hlavně v dýchání / zadýchávání se (co jiného čekat, když člověk měl přeříznutý nerv a do toho byl i mírně anemický) – jsem konečně znovu vyběhla. A světě, div se, šlo to mnohem lépe, než jsem čekala!
Léto končí, podzim začíná, a copak přinese říjen? Koncert Kamelot, Plzeňské oslavy vzniku republiky 2018, snad nějaký ten výlet … a spoustu dalších věcí. Stay tuned! :-)
