Rok se s rokem sešel a už je tu opět leden a rozjezd dalšího ročního cyklu. A co leden přinesl? Rozkoukávání se po svátcích, nová předsevzetí, setkání s přáteli, plánování toho, co mě čeká a nemine, a spoustu dalšího.
Leden – to byl čas plánů a cílů. Ať už se jedná o novoroční předsevzetí, plán, jak si ještě užít zimu (a že poslední dny docela mrzlo!) nebo doladění plánů na léto. Už mám lístky na všechny tři festivaly, na které se letos chystám, tím je sbírka prozatím kompletní. MetalFest (mimochodem, byli potvrzeni Amorphis a nedávno také Cradle of Filth), Masters of Rock a Ostrava v plamenech – už se nemůžu dočkat!
Leden – to byla inspirace. Jindy mám totální tvůrčí výpadek, ale v lednu se dost věcí vytvořilo a napsalo pomalu samo. I do blogu. A musím říct, že pocit, kdy člověk takzvaně chytí vlnu, je fakt super. Doufám ve stejně inspirativní pokračování roku :-)
Leden – to byly akce. V podstatě jsem byla někde “v čudu” co týden. A nějak to nevypadá, že by to tempo mělo zvolnit. Setkání u pivka, svatba, pokec mezi námi děvčaty na sklonku měsíce. Pořád něco. A bylo fajn.
Leden – to byla nová hudba. Na sklonku loňského roku byla krize: skoro žádná hudba mě nebavila, neustále jsem měla tendence přepínat skladby a nakonec točila pár svých nej pořád dokola. To se naštěstí zlomilo, dokonce jsem zase vytáhla sluchátka do mobilu, které se mi asi půl roku válely ve skříňce v práci, a to už je co říct!
A co mě tedy zaujalo? Moc povedená deska “Love + War” Lillian Axe, za jejíž poslech vděčím doporučení. Mimochodem, tohle album letos má 30 let od vydání. A je stále skvělé! Takovou hudbu fakt můžu a Lillian Axe opravdu “sedli”. Teď rozšiřuji obzory dál, zkoumám jejich další alba.
A 25. ledna vydali nový videoklip Lord Of The Lost. Pokukuji na ně od okamžiku, kdy mě chytli MONO INC. (zpěvák Lord Of The Lost Chris Harms zpívá v jejich písni “Children Of The Dark”), tedy od října, a nějak ne a ne jim stoprocentně přijít na chuť. A pak vydali ten videoklip k písni “Loreley”. Samotný klip je na mě dost ujetý (a Chrisova image dvojnásob – kam zmizel ten pěkný kluk z videa “Children Of The Dark”?), ale píseň nemá chybu! A skrze “Loreley” jsem se dostala i k albu “Thornstar” a ti kluci mě po třech měsících pokukování konečně fakt “vzali”; umím si je představit někdy pozdě odpoledne třeba zrovna na Masters.
