Z prvních dvou dílů miniseriálu Jak založit blog už víte, čím začít, jaké technické záležitosti vyřešit, proč je důležitý kvalitní obsah a jak připravit dobře optimalizovaný článek. Teď se podíváme na věc trochu upozaděnou, ale též velmi důležitou – na redakční plán.
Možná se to nezdá, ale i blogování je v určitém ohledu práce – a to práce jako každá jiná. Vyžaduje čas, úsilí, určitou pravidelnost, nasazení atd. A aby tato práce měla smysl, měla by mít i nějaký řád a řídit se určitými pravidly.
Content plan neboli redakční plán
Pravidlo první: psát, psát, psát
Aneb, jak psala jedna blogerka: “Blog se sám nenapíše”. Pravda, nenapíše. Takže poctivě si udělat čas, psát, případně připravit příspěvky do zásoby (většina platforem podporuje možnost naplánování příspěvků, takže není žádný problém ve volné chvíli vyplnit éter dopředu a příspěvky se v uvedený čas zveřejní samy).
Tip: Zapisuje si myšlenky a nápady, o čem chcete psát, hned. Do telefonu, do diáře, do pracovního sešitu, kamkoliv. Sama se na to občas vykašlu a pak se snažím rozpomenout, co jsem to vlastně chtěla. Takže – zapisujte si, ušetříte si tím hodně času :)
Pravidlo druhé: pravidelnost
Jestli čtenáře naučíte na jeden příspěvek každé 2-3 dny nebo jednou za dva týdny, je věc tak trochu druhá, hlavně ať to není “5 příspěvků tento týden a měsíc nic”. Jestli zvládnete dávat několik příspěvků týdně jen s drobnými občasnými výpadky například během dovolené, pak to bude ideální stav, ovšem stav vyžadující již zmíněné nasazení a hodně času.
Proč je pravidelnost důležitá? Protože čtenář si zvykne, dostanete se mu do povědomí a rozhodně v něm chcete zůstat, aby se k vám vracel. Zmizíte-li na delší dobu, začne na vás zapomínat; o propadu návštěvnosti jako takovém už asi nic psát nemusím, to tušíte sami.
Co se týká otázky času a náročnosti, uvedu jeden příklad z praxe: článek o projektu Buddy Bears a Ampelmännchenovi mi zabral celé odpoledne, i když není nijak zvlášť velký, cca 450 slov: upravit fotky, sepsat vlastní postřehy, prostudovat různé zdroje a historii toho panáčka, přetavit to do podoby článku, přidat interní i externí odkazy atd. – a je rázem o několik hodin později, člověk ani neví jak.
Pravidlo třetí: rozvrh
Tento bod navazuje na ten druhý. Rozhodně doporučuji udělat si přehledný kalendář, který poslouží jako základ pro váš redakční plán. Mně osobně se osvědčil obyčejný čtverečkovaný sešit s kroužkovou vazbou: dobře se s ním manipuluje a pracuje. Prvních několik stran mám vyhrazených pro různé postřehy a informace, například:
- hlavní cíle – nezapomínat zapisovat nápady na příspěvky, dodělat Petrohradské dobrodružství, dodělat bucket listy, … ;
- revize blogu – obdoba generálního úklidu – co mám jednou za čas zkontrolovat: zda mi někde nechybí kategorie u příspěvku, zda je vše aktuální na stránce O mně nebo zda je nutné ji aktualizovat, apod.;
- idey příspěvků – stránka s nápady, o čem bych mohla napsat;
- statistiky – tabulka na 5 let dopředu pro porovnání návštěvnosti (a motivaci a dobrý pocit, co si budeme povídat :-));
- další tipy, triky, berličky, myšlenky atd., nesouvisející s konkrétním měsícem.
Další dvoustrany pak slouží jako kalendáře – rozvrhy pro jednotlivé měsíce, vždy jeden měsíc – jedna dvoustrana. Levá strana je ryze textová – zapisuji si sem témata konkrétního měsíce, události a další věci, na které ve vymezeném období nemám zapomenout, například klíčová slova pro Ohlédnutí za… – tedy věci, o nichž v tom kterém Ohlédnutí chci napsat.
Zprava je samotný kalendář. Systém je maximálně jednoduchý a přehledný:
- barevně odlišené víkendy pro lepší orientaci (zvýrazněné barvou měsíce);
- červeně jsou označeny akce, na které se chystám;
- barvou měsíce jsou označena důležitá data (například Velikonoce, narozeniny);
- tužkou označuji předpokládaný den zveřejnění a název (téma) příspěvku, který na ten den plánuji, po zveřejnění pak mažu tužku a přepisuji načisto pro přehled.
Dá se to vyšperkovat zvýrazňovači, nálepkami nebo washi páskami, ale mně to vyhovuje takto, účel to plní – a stačí :-) Také se dá využít i nějaká ta aplikace, ale pro mě jsou sešit a tužka pohodlnější alternativou.
Opravdu doporučuji něco podobného zavést také, dost to pomáhá uspořádat myšlenky a mít přehled, vše krásně názorně a po ruce. Zda zvolíte sešit, diář, aplikaci, to už je věc druhá.
Bonus: sociální sítě a propagace
Doporučuji využít aspoň pár hlavních sociálních sítí. Pomůžou vám dostat se do povědomí, sdílet své články, propagovat svůj blog. Existují i tematické skupiny, například české facebookové Blogeři a blogerky :-) 
nebo Blogy! Blogerky! Blogeři! Blogování! , kam se můžete přidat, dát o sobě vědět a naopak najít někoho, kdo vás zaujme a koho vás bude bavit číst.
Podle mě stránka na Facebooku (ano, stránka blogu, ne uživatelský profil) je rozhodně must have. Nabízí hodně možností ohledně komunikace, přehledů, propagace (mj. možnost využití placených reklam), pozvání atd.
Další možností je sdílení do skupin souvisejících s tématem vašeho blogu. Píšete-li o zážitcích z cest, zkuste se podívat po skupinách věnovaných cestování obecně i konkrétně vaší destinaci. Píšete-li reporty z akcí, pak zkuste nasdílet odkaz do fanklubů kapel či jiných souvisejících skupin. Sdílení pár fotek a odkazu na report o koncertě Sabaton do skupiny českého fanklubu mi přineslo rekordní návštěvnost blogu; když to také takhle pěkně trefíte, o pozornost máte postaráno.
Ještě jednou zajímavou možností speciálně v případě různých akcí mohou být stránky událostí. Jenom pozor na to, kdy to sdílíte: mám vypozorováno, že krátce po akci se příspěvky uživatelů přestávají zveřejňovat automaticky a musí být schváleny správcem události, a těm se do toho mnohdy nechce.
Hodí se hlavně pro vizuálně zaměřené blogy. Přiznávám se, že Instagram mě sice baví, ale moc ho nepoužívám, i když bych měla, pořád jde o jakési “budování značky”, a to se hodí.
Upřímně? Podle mě Twitter má trochu jinou cílovou skupinu a zaměření, než aby se hodil takříkajíc plošně, ale když už ho mám… tak je na něj přes social plugin nastaveno automatické zveřejnění příspěvku, jakmile je příspěvek zveřejněn na webu, odkaz navíc se vždycky hodí.
U Pinterestu je to podobné jako u Instagramu – hodí se spíš pro vizuálně zaměřené blogy, neb podstatou je “připnout fotku”, ale s dobrými popisky pak dokáže slušně lákat návštěvníky (a o důležitosti popisků u obrázků jsem už vyprávěla minule). A pokud máte do prohlížeče přidané “připínací tlačítko” jako já, pak sdílení na Pinterest je otázkou doslova pár vteřin.
Tato sociální síť je specifická svým zaměřením na navazování pracovních kontaktů, takže není vhodná pro každého blogera. Ale pokud vaše blogerské aktivity nějakým způsobem souvisí s prací, pak je LinkedIn dokonalou možností skrze sdílení oslovit svou cílovou skupinu.
Sociálních sítí je samozřejmě mnohem více, namátkou lze zmínit Tumblr nebo Myspace . A je jen na vás a vašem posouzení, které sítě využijete, v jaké míře a kombinaci. Pomohou vám vybudovat povědomí o vašem blogu, najít čtenáře a časem – kdoví – možná i sponzory nebo jiné zajímavé kontakty.
Nyní už víte vše, co je potřebné pro úspěšný start blogu a jeho rozjezd. Teď už je to jen a jen na vás, jak svoje představy a nápady dokážete uskutečnit. Držím palce! A pokud vám tento miniseriál o založení blogu alespoň trochu pomohl, budu ráda, když mi o tom dáte vědět :-)
Líbil se vám článek? Rádi byste ho dali na nástěnku v Pinterestu? Níže máte krásnou obálku ;-)
