Červenec byl především ve znamení dovolené. Strávili jsme dva krásné týdny na Moravě, nejdřív na srazu, pak na Masters of Rock, a bylo to úžasné. A na konci měsíce jsme byli na zahradě a teď se chystáme do Ostravy.
Červenec dovolenkový
Červenec – to byla dovolená. Ta už hodně let má stejný formát. Začínáme tím, že na prodloužený víkend okolo červencových svátků jedeme do Horní Moštěnice na tradiční sraz (a občas je z víkendu skoro týden). Banda, se kterou se scházíme, už je mnohem víc než “jen” přátelé, to už je rodina. A je krásné se vidět.
A letos jsme toho stihli v rámci srazového programu dost: řádění a tančení do rána, výlet do Kroměříže, výlet do Zbrašovských aragonitových jeskyní, koupání, kecání, blbnutí. Bylo fajn :-)
Červenec – to je festival Masters of Rock a druhá část dovolené. Byl to můj osmý ročník (cože? uuuž?) a zase to byla paráda :-) Viděli jsme se s kamarády, které během roku moc nepotkáváme, užili si skvělé kapely, atmosféru, genius loci “Mástrů” a zase se mi nechtělo domů.
Červenec – to byla pohoda na zahradě. Užili jsme si chvíli soukromí a pohody, pes se venku vyblbnul a bylo prostě krásně.
Červenec kulturní
Červenec – to byl kopec filmů a pořadů. Doma jsme se na televizi vybodli, stejně na to tady nikdo nekouká, každý zaleze k počítači. Ale na baráku jsme hezky zapluli na gauč a vždy našli něco zajímavého. Tak jsem zjistila, že pokud si do vlastního baráku nechám zapojit TV, tak hlavně kvůli pořadům jako Výprava do neznáma, Fantastické inženýrství, Velký, větší, největší či Letecké katastrofy.
Červenec – to byla doslova zhltnutá kniha “Kde mrtví promlouvají” (autoři Bill Bass, Jon Jefferson). Hodně zajímavý pohled na rozvoj forenzní antropologie a přidružených forenzních oborů a vyprávění o vzniku projektu tzv. Farmy těl. Rojí se mi v hlavě myšlenky pro článek do rubriky Zamyšlení inspirované touto knihou i Farmou jako takovou, v dohledné době to snad sepíšu :-) (UPD: tady, tady! – Zamyšlení » Mezi vědou a etikou – projekt Farma těl, výstava Bodies.)
Červenec – to byla stará i nová hudba. Na Masters mě chytli Hardline, průběžně poslouchám GloryHammer a Orden Ogan (aby ne, Ostrava v plamenech se blíží), prokládám to novou deskou Sabaton (mimochodem, suprová!) a sem tam náhodným výběrem na YouTube.
No, pokud jsem nebyla v práci, tak jsem většinou byla někde v čudu. V srpnu je zase v plánu Ostrava (jako město i ta festivalová v plamenech), v půlce měsíce další sraz, na přelomu srpna a září – ano, opět – sraz, tentokrát ten tradiční na Mácháči. Tohle léto je prostě bombastické :-)