V sobotu 4. května se v Plzni odehrál vskutku velkolepý koncert: Sabaton v Amfiteátru Lochotín v doprovodu Velkého válečného sboru zahájili The Great Tour a jednalo se o show v mnoha ohledech jedinečnou.
Stačí zmínit, že koncert v amfíku se nesl v duchu různých “poprvé”:
- jak již bylo zmíněno, byla to první show v rámci The Great Tour,
- byl to první koncert Sabaton se sborem – orchestr už tu byl, ale sbor je novinka,
- poprvé naživo zazněly dvě novinky – “Bismarck” a “Fields of Verdun”,
- a hlavně – je to první tak velký samostatný koncert. Jak prohlásil Joakim, it was the biggest Sabaton headline show; prý bylo cca 15 tisíc diváků.
Ale zpět na začátek. Fanoušci čekali před vstupem x hodin před tím, než se mělo začít pouštět. Pršelo, byla zima, ale lidé trpělivě čekali. A úderem 18 hodiny securiťáci začali pouštět dovnitř. S Pájou jsme proběhly k merchi, odtud do kotle a začala další fáze čekání, kterou ukončilo vystoupení Citronu.
Mezi šestou a sedmou naštěstí zcela přestalo pršet, ale kosa byla pořád dost velká – či spíš čím dál větší. I když mě Citron fakt nebral, nožkou jsem si podupávala – člověk se musel nějak zahřát. Jo, tohle bylo vlastně další prvenství koncertu – ještě nikdy jsem nepařila v kotli v zimní bundě a rukavicích a v květnu k tomu :-D A nejspíš si to jen tak nezopakuji (a upřímně ani nechci – v triku se řádí o dost příjemněji).
A ve 21:20 to vypuklo. Nejdřív se na scéně objevil nápis “Sabaton” a zazněla stará známá “In the Army Now” v podání – jak jinak – Sabaton. Už tohle dostalo dav do varu, nadšeně jsme zpívali a netrpělivě očekávali opravdový začátek. A ten byl tentokrát skutečně stylový: na pozadí bílého plátna se postupně objevovaly siluety členů kapely, přičemž o podsvícení se postaraly světlice. Vypadalo to hodně dobře.
We are Sabaton…
Zaznělo dobře známé “We are Sabaton and this is Ghost Division!”, následoval již tradiční výbuch pyrotechniky, opona spadla a show se rozjela na plné pecky. A byla to bomba!
Byla to bomba ve všech ohledech: setlist 
složený téměř výhradně z mých “nej” písní (asi bych nahradila “White Death”, ale to je jediná připomínka), provedení, vizuální zážitek, sbor, pyro. Prostě pecka.
Sbor musím vypíchnout zvlášť. Velký válečný sbor neboli The Great War Choir dodal důvěrně známým písním nový rozměr. Když sbor poprvé spustil “What’s the price of a mile?”, měla jsem husinu jako blázen. “The Price of a Mile” potěšila sama o sobě, ale se sborem měla fakt grády.
Z dalších songů, které obzvlášť potěšily, bych zmínila “Carolus Rex”, “Night Witches” nebo “The Lost Battalion”. A moc fajn byly o obě zmíněné novinky “Bismarck” a “Fields of Verdun”. Když zazněl “Bismarck”, měla jsem husí kůži podruhé. Ať si říká kdo chce co chce, ten song má atmosféru a náboj. A naživo a se sborem k tomu – není co dodat, bomba.
“Fields of Verdun” zatím naposlouchávám, ale už teď mohu říct – naživo je lepší než ve studiové verzi. Je to skvělá koncertní “hulákačka” s úžasným sólem a myslím si, že se v setlistu udrží i při dalších turné.
Show zpestřila i malá kulturní vsuvka: kapela dostala ocenění za to, že “they mentioned and celebrated Czech heroes”. A poté samozřejmě nemohlo následovat nic jiného než “Far From the Fame” věnovaná Karlu Janouškovi, která spolu s “The Last Stand” uzavírala hlavní část show.
Will you sing with us? Will you jump with us?…
Na úvod přídavku zazněla “Primo Victoria”: “Will you sing with us? Will you jump with us?” :-) Což mi připomíná hlášku jednoho fanouška u sabatoňáckého videa na YouTube, které bohužel bylo smazáno: “When Joakim says jump, you jump, no excuses”. And so we jumped.
Následovala zmíněná “White Death” a po ní “Swedish Pagans”. To je snad poprvé za x vystoupení Sabaton, na kterých jsem byla, kdy si ji Joakim div nevyžádal sám. Ale potěšila :-) A na úplný závěr jsme se s kapelou vydali “To Hell and Back”. Poslední odzpívané sloky, poslední skákání, pak fotka kapely na pozadí davu a byl konec…
Jinak je super vidět, jak kluci rostou. Pamatuji si, jak hráli v klubech (třeba KD Peklo v Plzni před šesti lety), pak přišly větší show (Fórum Karlín v Praze nebo Euronics ve Zlíně), následovala Tipsport Aréna v roce 2017 s 13 tisíci návštěvníků a teď jsem byla svědkem jejich největší headline show. Rostou kluci, rozvíjí se produkce, výprava je promyšlenější, přibyly efekty, světlice. A je to super, jen tak dál :-)
P.S.: Tentokrát jsou výjimečně fotky ze dvou foťáků – zleva z pohledu na pódium jsem fotila já a vpravo Smajl. A pro vás to znamená dvojitou nadílku fotek :-) Napište mi, jak se vám fotky líbily, budu ráda za každou reakci :-)
