Šumava pěšky i na kole patří mezi nejhezčí místa v České republice, kam můžete vyrazit. A právě na Šumavu jsme minulý týden s partou vyrazili a teď vám přináším report a malý tip na krásný pěší výlet.
Šumava nabízí bezpočet nádherných míst. Osobně jsem na Šumavě byla naposledy před skoro 20 lety, takže kamkoliv by se vyrazilo, bylo by to fajn. A když zazněl nápad, že si pěšky projdeme okruh Horská Kvilda – Kvilda – Modrava – Horská Kvilda, tak – proč ne? To bylo také fajn :-)
Z Plzně jsme vyráželi chvilku po šesté ranní, časový odhad byl zhruba 2 hodiny cesty autem, než dojedeme do Horské Kvildy. Na místě jsme byli v půl deváté – nabrali jsme menší zpoždění kvůli objížďce. Šumava nás přivítala počasím pod mrakem a docela slušnou kosou. Ono sice yr.no předvídalo, že bude max. 16 °C (pak to opravili dokonce na pouhých 14 °C), i tak ta zima byla trošku překvapivá.
Zapnout mikinu (tedy… ti, co nějakou vůbec měli, zbytek si musel vystačit s pevnou vůlí:-D), popadnout batohy a hurá na cestu. Startem i cílem naší cesty byla Horská Kvilda, odkud jsme vyrazili směr Kvilda.
První dojem: je tu krásně. I výhledy z okna auta stály za to a kolikrát nabízely vskutku dechberoucí podívanou na majestátní šumavské vrcholy. Když je člověk přímo na místě, ty vrcholy nejsou tolik vidět, ale je hned poznat, že je v jiné nadmořské výšce než obvykle – kromě jiné (chladnější) teploty je to vidět hlavně na rostlinách. Místní louky na první pohled vypadají jinak.
Jezerní slať
Šli jsme a šli, kecali, kochali se okolní krásou, až jsme došli k odbočce k Jezerní slati. A samozřejmě jsme ji nemohli minout :-) Vylezli jsme na rozhlednu, užili si výhled na krajinu, podívali se na tabulku s teplotními údaji za rok 2018 (zima, velká zima, přece jen Jizerní slať 
patří mezi nejstudenější místa v republice) a pak po speciálním dřevěném chodníčku šli hlouběji do slatě.
Chodníček je lemován rostlinami typickými pro rašeliniště i dřevěnými tabulkami s českým i latinským názvem dané rostliny. Musím říct, že nad některými názvy jsme se fakt nasmáli :-) Chodníček pak končí vyhlídkovou plošinou.
Rysí a jelení výběh
Druhou odbočkou byly výběhy – rysí a jelení. Rysí výběh obývá rys ostrovid. Jedná se o tvora aktivního především za soumraku a v noci, takže přes den, kdy jsme tam byli my, většinou spí. Chvíli jsme pozorovali výběh, zda se přece jen nepoštěstí, ale rys se neukázal.
Po cestě k jelenímu výběhu jsme se stavili v návštěvnickém centru , kde jsme nakoupili pohledy a turistické vizitky, a pak hurá pozorovat jeleny. A zde se, na rozdíl od rysů, poštěstilo a jeleni se ukázali v celé své kráse. Co víc – byli hrozně zvědaví a pozorovali nás se stejným zájmem jako my je :-)
Zahlédli jsme je vpravo od cesty (vpravo ze směru, jak jsme přišli), zahlédli i oni nás, chvilku jsme se vzájemně pozorovali a pak se ta krásná zvířata vydala ke krmelci vlevo od cesty. Několik z nich se zastavilo na kraji cesty a chvíli se nás dívalo. Byli dokonalí!
Kvilda
První velkou zastávkou naší cesty měla být Kvilda – nejvýše položená obec v České republice. A kde jinde se zastavit než někde u dobrého jídla a pití, že? Pivovar a pekárna Kvilda – tenhle podnik potěšil chuťové pohárky jak lahodným pivem, tak i výbornými sladkostmi. Osobně jsem si dala jak pivko (desítku), tak i obr-větrník – a oboje chutnalo výtečně. Toť jen malý tip, kam se stavit na jídlo :-)
V Kvildě jsme se pak ještě stavili v obchůdku se suvenýry, zvěčnili kostel svatého Štěpána s poměrně neobvyklou fasádou a vydali se na další cestu, která vedla okolo Březové hory, přes vísku s malebným názvem Korýtko, přes Filipovu huť až do Modravy.
Modrava
Modrava byla naší druhou velkou zastávkou. Pravda, občerstvili jsme se z vlastních zásob asi čtvrt hodinky chůze před ní, ale – ale v Modravě byl další pivovar a tudíž další pit stop :-) Příjezdová cesta k modravskému pivovaru Lyer je z obou stran lemována cedulemi PIVOVAR – taková obec v obci :-)
Pivovar se nachází na břehu Roklanského potoka v malebném údolí. Pokud si sednete na terase (potažmo pokud se poštěstí a bude místečko), můžete se kochat nádherným výhledem; my jsme to štěstí neměli a posadili se uvnitř, ale bereme to pozitivně – aspoň nebyl takový hic :-) Po vynikajícím pivu (dala jsem si tmavé a bylo super) jsme vyrazili zdolávat závěrečný úsek cesty.
Horská Kvilda
Cesta zpět do Horské Kvildy zčásti kopírovala cestu z Kvildy do Modravy, takže jsme opět prošli okolo Klostermannovy chaty – kulturní památky, z níž je nyní hotel, pak Filipovou Hutí a Korýtkem, akorát že u rozcestníku Pod Březovou horou jsme se nevydali doprava ke Kvildě, ale rovně po Zlaté stezce .
Teplo, slunce, skvělá parta, sem tam potůček, louže, žába – není ten svět krásný? :-) Na loukách krávy, koně, kytky, u cesty kaplička a studánka U Honesů – vskutku malebná cesta… která se pomalu chýlila ke konci. V Horské Kvildě na nás čekalo zaparkované auto, hodiny ukazovaly půl sedmé a byl pomalu čas vyrazit domů. Původně jsme ještě plánovali zastávku v Srní, kde se nachází vlčí výběh, ten ale zavíral už v 16 hodin, takže vlci jsou plánem na příště.
Po deváté jsme byli doma. Unavení, někteří více či méně spálení, ale všichni naprosto spokojení :-)
P.S.: Bylo to 24 nachozených kilometrů za 6 hodin čistého času :-) Jinak celkový čas byl cca 10 hodin i s přestávkami, posezením na pivku, kocháním se krajinou atd.
